Historie fotografie | část 15.

V dnešním historickém okénku vzpomeneme na fotografa, který ve 20. století významně přispěl k rozvoji modernismu. Byl zastáncem fotografie jako umělecké formy v době, kdy byla považována za pouhou formu dokumentace. Spolu s Edwardem Steichenem založil časopis Camera Work a vášnivě obhajoval význam tohoto média. Řeč je o Alfredu Stieglitzovi, který prohlásil: „Pro fotografii jsem se téměř zabil. Moje vášeň pro ni je větší než kdy jindy. Je to 40 let, co bojuji její boj – a budu bojovat až do konce – sám a bez peněz, pokud to bude nutné.“

 Všude tam, kde je světlo, dá se fotografovat.

Alfred Stieglitz se narodil 1. ledna 1864 v Hobokenu ve státě New Jersey v rodině prosperujících německých židovských přistěhovalců jako nejstarší ze šesti dětí. V roce 1881 Stieglitzův otec přestěhoval rodinu do Berlína, aby Alfred mohl získat německé vzdělání. Stieglitz začal studovat strojní inženýrství na berlínské Technische Hochschule, ale po vyvolání své první fotografie v roce 1883 změnil zaměření z inženýrství na fotochemii.

V létě 1886 Stieglitz cestoval po evropské krajině a fotografoval. Mezi fotografiemi bylo mnoho snímků rolníků pracujících na holandském pobřeží i neporušené přírody v německém Černém lese. V témže roce se Stieglitz zúčastnil svých prvních klubových a časopiseckých soutěží a v roce 1887 získal první cenu za „Dobrý vtip“ v časopise Amateur Photographer. V této době také začala Stieglitzovy fotografie publikovat britská a německá periodika.

V roce 1890 se Stieglitz vrátil do New Yorku a stal se společníkem ve společnosti Photochrome Engraving Company. O rok později vstoupil do společnosti amatérských fotografů a v roce 1892 si pořídil první ruční fotoaparát o rozměrech čtyři krát pět palců, kterým fotografoval New York. V roce 1893 se Stieglitz oženil s Emmeline Obermeyerovou, s níž měl v roce 1898 dceru Katherine (Kitty). V letech 1893 až 1896 působil Stieglitz jako šéfredaktor časopisu American Amateur Photographer.

• 

V roce 1894 byly Stieglitzovy práce vystaveny na prvním mezinárodním salonu v pařížském fotoklubu. O rok později se rozhodl opustit společnost Photochrome Engraving Company, aby se mohl soustředit na fotografování. V roce 1896 byl Stieglitz požádán, aby odstoupil z funkce šéfredaktora časopisu American Amateur Photographer, protože jeho autokratický styl odradil mnoho předplatitelů. V roce 1897 vydal R. H. Russell sbírku Stieglitzových fotografií s názvem Picturesque Bits of New York. O dva roky později Stieglitz představil svou první samostatnou retrospektivní výstavu v Camera Clubu, na níž bylo vystaveno osmdesát sedm snímků pořízených v letech 1885-1899. V roce 1903 začal Stieglitz vydávat a publikovat knihu Camera Work.

V první části své kariéry stál Stieglitz v čele piktorialistického hnutí, které prosazovalo přijetí fotografie jako umělecké formy stejně jako kresby nebo malby. Piktorialisté věřili, že podobně jako štětec lze fotoaparát použít jako nástroj k vytvoření uměleckého díla vytvořeného člověkem. Často také manipulovali se svými fotografiemi v temné komoře, aby ještě více ilustrovali svůj podíl na procesu a zasloužili se tak o uznání svého díla jako umění. Uměním nebyly samotné fotografované výjevy, ale spíše způsob, jakým fotograf snímek utvářel, aby vyjádřil své vlastní umění. Jako piktorialistický redaktor časopisu Camera Work Stieglitz prohlásil, že každý publikovaný snímek bude obrazem, nikoli fotografií. Stieglitz byl také ovlivněn moderní uměleckou scénou, zejména impresionistickým hnutím, které přijalo město jako téma hodné zobrazení. Stejně jako evropští impresionisté se rozhodl fotografovat moderní město, často reprezentované parními stroji.

V roce 1905 Stieglitz otevřel The Little Galleries of the Photo-Secession, později známou jednoduše jako 291, kde vystavoval práce fotografů, které byly publikovány v Camera Work. Galerie se později stala místem, kde se prezentovali mistři evropské moderny, včetně Augusta Rodina v roce 1908 a Henriho Matisse. Stieglitz dokonce přesvědčil Pabla Picassa, aby v roce 1911 uspořádal v galerii 291 svou první samostatnou výstavu. Galerie propagovala také díla některých amerických umělců, včetně tehdy neznámé Georgie O’Keeffeové. Poslední číslo časopisu Camera Work vyšlo v roce 1917, ve stejném roce, kdy 291 zavřela své dveře.

• 

Snímek „The Steerage“, který Stieglitz vyfotografoval v roce 1907, představuje zlom ve Stieglitzově kariéře. Právě na této fotografii Stieglitz opustil představu, že by fotografie měly vypadat jako obrazy, a začal zkoumat fotografii jako takovou. Od této doby Stieglitz pořizoval „přímé“ fotografie s ostrým ohniskem a již nepoužíval techniky vytvářející dojem štětcové kresby. V roce 1910 uspořádal Stieglitz v Buffalu ve státě New York „Mezinárodní výstavu obrazové fotografie“. Ačkoli začal podporovat fotografie jako fotografie, Stieglitz nezměnil svůj názor na definici umění. V roce 1923 Stieglitz napsal: „Moje fotografie vypadají jako fotografie, a proto je nelze považovat za umění.“ V roce 1923 Stieglitz napsal: „Moje fotografie jsou fotografie.

V roce 1917 Stieglitz poprvé vyfotografoval O’Keeffeovou. O rok později opustil svou ženu a dceru a přestěhoval se s O’Keeffeovou do New Yorku. S manželkou se rozvedl a v roce 1924 se s O’Keeffe oženil. Téhož roku bylo na výstavě v Anderson Galleries vystaveno 61 Stieglitzových grafik spolu s 51 obrazy O’Keeffeové.

Stieglitz otevřel Intimní galerii v roce 1925. Po pouhých dvaceti výstavách Intimní galerii uzavřel a v roce 1929 otevřel galerii An American Place. Poslední Stieglitzova samostatná výstava se konala v An American Place v roce 1934.

Ve 30. letech Stieglitz pořídil sérii portrétů Dorothy Normanové a O’Keeffeové. Tyto fotografie jako první rozpoznaly umělecký potenciál izolovaných částí lidského těla. V roce 1933 předal Stieglitz Metropolitnímu muzeu umění dar více než 1 000 uměleckých děl od více než 100 umělců a v roce 1941 získalo Muzeum moderního umění skupinu Stieglitzových fotografií.

• 

V roce 1937 byl Stieglitz nucen odejít do důchodu kvůli srdeční chorobě. Stieglitz zemřel 13. července 1946 ve věku 82 let.

fotoklubovna.cz
#fotoklubovna

Už čoskoro vo Fotoklubovni:

[22. júl / červenec] Video Bryan Peterson: Pozadie z igelitového vreca
Ako sa elegantne zbaviť rušivých prvkov na pozadí?

[29. júl / červenec] Video Bryan Peterson: Vánok a hindu bohovia
Buďte pozorní a využite aj najmenší pohyb vo svoj prospech!

[3. august / srpen] Bonus – zľava 30% na vybrané online fotokurzy
Naučte se exponovat kreativně 1 a 2, Naučte se vidět a komponovat kreativně, Portrét kreativně a Naučte se používat barvu kreativně

[5. august / srpen] Video Bryan Peterson: Modrá hodinka vs. čierna obloha
Správne načasovanie je skrátka kľúčové.

[9. august / srpen] Spustenie interaktívnej mapy fotografických lokalít
NOVINKA vo Fotoklubovni pre našich členov!

[12. august / srpen] Video Bryan Peterson: Sita, šál a bazén
… jednoduchý portrétový tip s nezvyčajným výsledkom.

[16. august / srpen] DIY tip – vytvorte si vlastné fotografické pozadie!
... na fotkách dobré vyzerá a finančne vás nezruinuje.